Komunikace s rodiči, která nezapadne

Chatová skupina má tři vlastnosti, které se pro klubovou komunikaci nehodí. Všechno v ní má stejnou váhu. Starší zprávy z ní mizí nahoru. A odpovědi se v ní mísí s obsahem, takže po dvaceti reakcích „ok" už původní informaci nikdo nenajde.

Druhý problém je, že se do skupiny musí lidi přidávat ručně a stejně ručně odebírat. Po roce v ní bývají rodiče dětí, které už v klubu nejsou, a chybí v ní ti, kdo přišli v září.

Tymka odděluje dvě věci, které chat míchá dohromady. Přímá zpráva je konverzace mezi konkrétními lidmi — trenérem a rodičem, správcem a týmem. Nástěnka je oznámení pro celý tým nebo klub, u kterého je jasné, kdo ho vydal, a které nezmizí pod dalším příspěvkem.

Okruh příjemců se odvozuje od členství v týmu, ne od toho, koho někdo kdysi přidal do skupiny. Kdo přijde v září, dostává informace automaticky; kdo odejde, přestane je dostávat.

Každý člen si nastaví, o čem chce vědět a kudy: push notifikací do mobilu, e-mailem, nebo jen v aplikaci. Rodič, kterého nezajímají fotky z turnaje, ale zajímá zrušený trénink, si to nastaví jednou a dál to řešit nemusí.

Tohle je záměrně nastavitelné a ne napevno: klub, který zahltí rodiče notifikacemi, si je odnaučí číst — a pak nedorazí ani ta jedna důležitá.

Otázky typu „kdo může v sobotu odvézt čtyři děti" nemají patřit do diskuze. V Tymce se ptáte anketou na nástěnce a odpověď je jedno kliknutí. Stejně tak potvrzení účasti na tréninku jde přímo z e-mailu, bez přihlašování.

Efekt je vždycky stejný: čím míň kroků odpověď stojí, tím větší část lidí odpoví. A trenér pak nepracuje s odhadem, ale s čísly.

Rodič vidí agendu svých dětí, trenér svůj tým, správce celý klub. Kontakty se nesdílejí plošně a rodič se nedostane k údajům cizích dětí. Zprávy zůstávají v kontextu klubu, takže se neplete komunikace ze dvou různých oddílů, i když má rodič dítě v obou.